ЖҮКТІЛІКТІҢ БАУЫРІШІЛІК ХОЛЕСТАЗЫ МЕН ПЕРИНАТАЛДЫ НӘТИЖЕЛЕРІН САЛЫСТЫРМАЛЫ ТҮРДЕ ТАЛДАУ

##article.authors##

  • Makpal A BEKETOVA «Астана медицина университеті» ҚеАҚ
  • Serik S ISKAKOV «Астана медицина университеті» ҚеАҚ

##semicolon##

https://doi.org/10.31082/1728-452X-2020-219-2220-9-10-28-33

##semicolon##

жүктіліктің бауырішілік холестазы##common.commaListSeparator## жүктілік##common.commaListSeparator## перинатальды нәтижелер

##article.abstract##

Материал және әдістері. Бауыр ішілік холестазы бар жүкті әйелдерн, яғни, 2015 жылдан 2019 жылға дейінгі кезеңдегі 600 босану тарихына және жүкті әйелдердің айырбас картасына ретроспективті талдау жүргізілді, оның ішінде негізгі топқа бауыр ішілік холестазбен ауыратын 301 жүкті әйел, ал бақылау тобына бауыр ішілік холестазсыз 299 жүкті әйел кірді.

Нәтижелері және талқылауы. Жүкті әйелдердің бауыр ішілік холестазында жүктілік пен босанудың жиі кездесетін асқынулары шала туылу, ұрықтың денсаулығына қауіп төндіру, преэклампсия және босанғаннан кейінгі қан кетулер болды. Жүктіліктің бауыр ішілік холестазымен ауыратын науқастарда бауыр трансаминазалары деңгейінің жоғарылауы перинаталды қауіптің жоғары деңгейімен айтарлықтай байланысты болды. Жаңа туылған нәрестелердегі аурулар құрылымында тыныс алу бұзылыстары басым болды. Жаңа туылған нәрестелердегі қолайсыз нәтижелер жиілігінің жоғарылауы (ұрықтың күйзелісі, Апгар шкаласы бойынша баллдың төмендігі,  төмен  гестациялық  жас)   жүктіліктің  бауыр  ішілік  холестазының  ауыр  түрлеріндегі  ауыр гиперферментемияға байланысты.

Қорытынды. Бауыр трансаминазалары деңгейінің жоғарылауы жоғары перинаталды қауіппен  айтарлықтай  байланысты.  Жүктіліктің  бауыр  ішілік  холестазы  кезіндегі  оқшаулы   доплерографиялық ультрадыбыстық зерттеу (ДУЗ)   жағымсыз перинаталдық нәтижелер қаупін сенімді бағалауға мүмкіндік бермейді. Трансаминазалар деңгейі жоғарылаған кезде доплерографиялық ультрадыбыстық зерттеу (ДУЗ) нәтижелерін талдау антенатальды өлімнің немесе ұрықтың қауіпті жағдайының даму дәрежесін бағалау үшін жеткіліксіз.

##submission.citations##

Mohan M, Antonios A, Konje J, et al. Stillbirth and associated perinatal outcomes in obstetric cholestasis: a systematic review and meta-analysis of observational studies. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol X. 2019;3:100026. DOI: 10.1016/j.eurox.2019.100026

Klinicheskie rekomendatsii «Vnutripechenochnyi kholestaz pri beremennosti» ot 13.02.2020 № 15-4/367-07. [Clinical guidelines "Intrahepatic cholestasis during pregnancy" dated 13.02.2020 No. 15-4 / 367-07]. Available from: https://prof.ncagp.ru/index.php?_ t8=85

Klinicheskii protokol diagnostiki i lecheniia bolezni pecheni, sviazannye s beremennostiu ot 29.09.2016. – Protokol №12. [Clinical protocol for the diagnosis and treatment of liver disease associated with pregnancy from 09/29/2016]. Available from: http://www.rcrz.kz/docs/ clinic_protocol/2016/2пг/Терапия/Гастроэнтерология/1%20 Болезни%20печени,%20связанные%20с%20беременностью.pdf

Ozkan S, Ceylan Ya, Ozkan OV, Yildirim S. Review of a challenging clinical issue: Intrahepatic cholestasis of pregnancy. World J Gastroenterol. 2015;21(23):7134-41. DOI: 10.3748/wjg.v21.i23.7134

Bicocca MJ, Sperling JD, Chauhan SP. Intrahepatic cholestasis of pregnancy: Review of six national and regional guidelines. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol. 2018; 231:180–187. DOI: 10.1016/j. ejogrb.2018.10.041. [Google Scholar] [CrossRef] [PubMed]

Maaroufi A, Vince A, Himatt SM, et al. Historical epidemiology of hepatitis C virus in select countries - volume 4. J Viral Hepat. 2017;24(2):8-24. DOI: 10.1111/jvh.12762

Nersesov AV. Review of the trials on clinical and epidemiologic characteristics of liver diseases, conducted in 2015-2017 in Kazakhstan. Meditsina (Almaty) = Medicine (Almaty). 2017;9(183):4-8. (In Russ.)

Smith DD, Rood KM. Intrahepatic Cholestasis of Pregnancy. Clin Obstet Gynecol. 2020;63(1):134-151. DOI: 10.1097/ GRF.0000000000000495

Ozyuncu O, Orgul G, Ozten G, Yurdakok M, Beksac MS. Outpatient versus inpatient follow-up for intrahepatic cholestasis of pregnancy. Clin Exp Hepatol. 2019;5(4):289–293. DOI: 10.5114/ ceh.2019.88616 [Google Scholar] [CrossRef]

Floreani A, Gervasi MT. New Insights on Intrahepatic Cholestasis of Pregnancy. Clin Liver Dis. 2016;20(1):177–189. DOI: 10.1016/j.cld.2015.08.010. [Google Scholar] [CrossRef]

Polunina TE, Tazitdinov RKh. Intrahepatic cholestasis of pregnant women. Terapiia = Therapy. 2020;6(1):85-95. (In Russ.). DOI: 10.18565/therapy.2020.1.85-95

Klimenchenko NI, et al. Diagnosis and treatment of intrahepatic cholestasis in pregnant women. Clinical guidelines. Akusherstvo i ginekologiia = Obstetrics and gynecology. 2017;1:112-119. (In Russ.). DOI: 10.18565/aig.2017.1.112-119

Hupucнi P, Sziller I, Hruby E, Rigó B, Szabó G, Papp Z. The rate of maternal complications in 107 pregnancies complicated with HELLP syndrome. Orv Hetil. 2006;147(29):1377–85

Ovadia C, Seed PT, Sklavounos A, Geenes V. et al. Association of adverse perinatal outcomes of intrahepatic cholestasis of pregnancy with biochemical markers: Results of aggregate and individual patient data meta-analyses. Lancet. 2019;393(10174): 899–909. DOI: 10.1016/S0140-6736(18)31877-4. [Google Scholar] [CrossRef]

Uspenskaya YuB, Sheptulin AA, Kuznetsova IV. Risk factors and features of treatment biliary sludge during pregnancy. Consilium Medicum = Consilium Medicum. 2018;20(6):37–40. (In Russ.). DOI: 10.26442/2075-1753_2018.6.37-40

##submission.downloads##

##submissions.published##

2020-10-07

##issue.issue##

##section.section##

Articles